Přístavní město v Mrabské republice
Základní kámen: Márgrét Gýslerová (624 po v.m.l.)
Počet obyvatel: cca 1 000 000 (985 po v.m.l.)
Zlatým obdobím bezpochyby bylo sedmé století, kdy město Skvejlor jednoznačně čnělo nade všemi ostatními, přičemž jeho zakladatelé a správci způsobně komentovali neslušné chování, lži a přehmaty neslušných lidí v ostatních částech světa. Město se plnilo inteligencí, uměním, správnými názory majetných filantropů, majících dostatek furahů pro život, ale zároveň neprahnoucích po jejich množení. Tito mecenáši pravidelně hodnotili ochranu životního prostředí, mrabskou politiku či umění a jednou týdně vydávali časopis „Lepší člověk.“
Během osmého a devátého století se ovšem věhlas vytrácel, význam slova slušnost se měnil, vymizeli mecenáši, vydavatelství Lepšího člověka se přesunulo do Mustachy.
Jeden filantrop se však přeci jen ještě našel. Muzikálový tvůrce a byznysmen Rohim Fortunát nesmírně slušným vystupováním a pokornou mluvou opět přilákal řadu politiků, investorů i snílků a v roce 965 po v.m.l. byl Skvejlor především jeho zásluhou dokonce vyhlášen Světovým Slušným Městem Kultury. Avšak brzy se ukázalo, že investice končí ve Fortunátově kapse. Nastal kolaps, nedůvěra, zhrzení, vzájemné obviňování, hromadný úprk majetných. Skvejlor se proměnil v milionovou ubytovnu, odkladiště lidí z ostatních měst.
