Shrnutí červen 2024:
Po odevzdání povídky do soutěže O krvavý brk (6.6.) přišlo totální vyčerpání, migrény, nechuť hledět do monitoru. Bohužel mou prací je ale příprava staveb, která se skládá zejména z vejrání do obrazovky, sestavování položkových rozpočtů, fakturace prací, tendrování materiálů a tak dále. Práci jsem pochopitelně ošidit nemohl, proto to schytalo hlavně psaní.
Nesplnil jsem cíl, který jsem si předsevzal, a to dokodrcat korektury a zvednout si náladu nějakou menší povídkou. Jo, potřeboval bych zkrátka něco dokončit a přečíst si zase reakce čtenářů. Třeba i jen dvě, tři, abych si připomněl, že mé psaní někoho může zajímat. Klidně i jen na litwebu. Každopádně to se nestalo. Za celý měsíc jsem zvládl cca 40 normostran korektur, načež jich zbývá ještě asi 80.
Jelikož před odesláním rukopisu dalšímu potenciálnímu nakladateli chci mít tohle kolo korektur kompletní, nezbývá mi, než se kousnout. Nemůžu to odložit a pověnovat se něčemu jinému, nemůžu ani pracovat na dvou věcech najednou. Na to zkrátka nemám, hlava by to nedala.
A že by nápady byly! A že bych je rád chrstl na papír, o tom žádná! Ostatně před týdnem byla vyhlášena soutěž Sardenské legendy 2024 na téma Pětiletka. Zprvu jsem si říkal tý brďo, to je tak blbý téma, že nemá smysl se tím zabývat. (Jak jako pětiletka? Psát o komouších? No fuj! Z těch historických nebo dnešních nepřevlečených komoušů bych se poblil, a z těch převlečených? Asi bych sklouzl k nějakému kýčovitému zesměšnění Petra Pavla, a to by mě tak moc nebavilo, že bych asi radši to blití.) A pak jedu autem a najednou to naskočilo. Celá povídka, včetně pointy, žádní komouši. Jenže než se do ní pustím, musím dát ty korektury!
Ještě jedna věc mě brzdí. Přestože jsem zprvu ty dvě soutěže, kterých už se účastním, nesledoval, dohnala mě zvědavost: Tak jak je to už zatraceně doprčic?! Jsem dobrý, průměrný, nebo špatný? Jak asi skončím v těch soutěžích? Ve Strakách na vrbě jsem si dokonce koupil knížku povídek loňských finalistů. A porovnávám :-). Tudíž zejména ve Strakách mě ten výsledek fakt extrémně zajímá. Uvidím bodování jednotlivých porotců a vlastně v tu chvíli zřejmě poprvé budu schopen porovnat své šance na vydání mé knihy Poslední tři. Většina autorů, co se tam umisťují v TOP10, jsou lidé, co buď mají potenciál něco vydat, nebo už regulérně vydávají. Dostanu se mezi ně? Budu jim na hony vzdálený? Nebo alespoň jakžtakž nablízku? Tři scénáře:
1.) Skončím s nula body: jsem v pytli. Něco jsem si namlouval a byly to sračky, ztráta času. Jdu od válu.
2.) Skončím v poli poražených, ale pro některého porotce to bude slušné: Jsem minorita, s minimální šancí oslovit větší množství čtenářů, ale pořád se může najít čtenář-jednotlivec. Pak si další kroky ještě rozmyslím a nejspíš to bude hodně těžké rozhodování i podle míry propadáku. Skončím 20., ale u třech porotců do TOP3? To by ještě šlo. Skončím 30., u jednoho porotce v TOP3? No, tam už bych spíš přemýšlel o nějakém brzkém konci – vydat pár kusů Posledních tří přes startup nebo na vlastní náklad a dál už si jen tak trtkat na litwebu, nebo ani to ne.
3.) Umístím se vysoko, dejme tomu do 10. místa – nastartuji turbo, rukopis pošlu dalšímu nakladateli, možná třeba právě Strakám. Youtuby, Facebooky, solit jednu povídku za druhou, klepat na zavřený dveře, půjdu tvrdě za vydáním, dokud definitivně nepadnu.
Plán na červenec 2024:
Dokončit korektury knížky Poslední tři.